Bylo 4. června 1986. V Ostravě hostil celek TJ Vítkovice trnavský Spartak. A zatímco v té samé chvíli prohrávala Sparta na půdě Banské Bystrice 2:1, vítkovický klub suverénně kráčel za jistotou. Jistotou prvního titulu v historii klubu. Vítkovice přejely Trnavu 4:0 a před posledními třemi koly získaly na letenský klub náskok 7 bodů! A tedy mohli ve Vítkovicích slavit senzační titul, v tehdejším dvoubodovém systému za vítězství již byl náskok nesmazatelný. Nicméně roky vzaly za své, Vítkovice si prošly mnohými turbulentními obdobími. A ostravský klub může již jen vzpomínat nejen na titul, ale i na slavné výhry s PSG či Portem.
Slavné roky nyní divizních Vítkovic
Z historie se samozřejmě žít nedá. To ví tisíce a tisíce klubů po celém světě, ví to i někdejší české přední kluby. A je jedno, jestli jde o Žižkov, Duklu, Cheb, nebo právě Vítkovice. Ty ještě vloni působily v MSFL, kam si na rok odskočily právě z divize. V druhé lize naposledy působily v sezóně 2019/2020, ale z finančních důvodů v lize odmítl pokračovat. A právě problémy s nedostatkem prostředků se v minulosti u Vítkovic vracely se železnou pravidelností. Již v sezóně 2010/11 Vítkovice dokonce opustily MSFL a musely začít od píky. Od městské soutěže.
Teď jsou Vítkovice našim soupeřem. A vůbec poprvé v historii. Klub, který sice nedosahuje někdejší slávy, ale furt je pojem. Vždyť za něj kopal Pepi Bican, vždyť získal titul mistra ligy, vždyť odehrál 12 utkání v evropských pohárech a – nikdy v Evropě neprohrál doma. A to narazil na PSG, který do boje vedl slavný Gerard Houllier, manažer, který později převzal francouzskou reprenzentaci či Liverpool. A v brance byl Joël Bats, padesátinásobný reprezentant a mistr Evropy. Nestačilo to, ve slavném utkání vyhrály Vítkovice 1:0 a postoupily, byť hrály o deseti. Stejnou prohru si z Ostravy odvezlo v dalším kole i Porto. S dalšími hvězdami v týmu, Paulo Futrem, Joao Pintem či Zé Betem, který o čtyři roky později tragicky zahynul při autonehodě.
Rok po úspěšném vystoupení v PMEZ, předchůdci Ligy mistrů, se klub z druhého místa v lize kvalifikoval do Poháru UEFA. A došel po skvělých výkonech až do čtvrtfinále, když vyřadil švédský AIK Stockholm, skotský Dundee United a portugalskou Vitórii Guimaraes. Stopku pak vítkovickému celku vystavil až celek Espanyol Barcelona. A v jeho kádru například i Miquel Soler. To byly časy, kdy Vítkovice naháněly respekt všem soupeřům nejen u nás, ale i v Evropě.
Vítkovický celek tančící v africkém rytmu
Slavné roky v polovině 80. let ale odvál čas. Klub prošel hromadou turbulentních období, zanikl, povstal, zanikl a… Dokráčel až do MSFL, kde strávil minulou sezónu. Mimochodem, v brance se několikrát objevil i Tomáš Košický, který pro změnu má za sebou starty za Tripolis v evropských pohárech, kde mu Harry Kane na White Hart Lane vsítil i hattrick. Je ale pryč, jedničkou Vítkovic je letos Richard Mrozek. I on má za sebou zajímavou kariéru, s fotbalem začal v Havířově, v seniorských výběrech si zahrál i za polskou Odru Wodzislaw. Jednatřicetiletému brankáři pak kryje záda teenager, Tomáš Pavlík.
Nicméně v kádru Vítkovic zaujmou na první pohled jiná jména. A to hlavně pětice afrických hráčů. Nigerijský čtyřlístek tvoří Olayemi Olawunmi, Chukwuemuka Eke, Friday Enebi a Chidera Agbo. Prvně jmenovaný Olawunmi je ve Vítkovicích na hostování z Líšně. To samé platí i na Agba, který však ve Vítkovicích hostuje z ostravského Baníku. V loňské sezóně nastupoval v jeho dorosteneckých výběrech. Eke a Enebi pak jsou od léta kmenovými hráči klubu. Ani jednomu z těchto čtyř nigerijských mladíků ještě není více než 20 let. V létě pak MFK posílil i Papa Demba Ndior, který však pochází ze Senegalu.
Mladý vítkovický tým pak má ve svém středu ještě slovenského devatenáctiletého hráče Samuela Fuliera. A v kádru nechybí ani dvacetiletý česko-italský obránce Matteo Burgo, který fotbalově vyrost v Třinci a naskakoval i v mládežnické reprezentaci. Bez zkušených hráčů by to ale nešlo. O brankáři Mrozkovi již řeč šla, za zmínku stojí určitě obránce Dominik Palej, který ve 30 letech má za sebou dlouhé roky v Bohumíně a v létě přišel do Vítkovic na volný přestup. Ve 24 letech má dostatek zkušeností již i Denis Nieslanik, dříve hráč Třince či Vyškova.
Tři impozantní výhry v řadě budí respekt
Vstup do sezóny vyšel Vítkovicím na jedničku, ostravský klub vyhrál jasně 4:1 v Bruntálu. Hattrickem se zaskvěl Senegalec Ndior a naznačil, že tento mladík z Afriky bude postrachem pro obranu divizních soupeřů. Jenže hned v dalším kole Vítkovice tvrdě narazily, v Krnově prohrály drtivě 0:4. A hned vzápětí si na ostravský klub vyšlápl i Jeseník. Na obou těchto prohrách se podíleli i naši bývalí hráči. Lavrovič dal Vítkovicím v Krnově 2 branky. A Červeňák, který se v našem klubu mihl na otočku v dorostu a krátce pomohl i áčku, pak za svůj Jeseník, odkud si k nám i odskočil, skóroval jednou.
Sedm dlouhých zápasů čekaly Vítkovice na vítězství, prohrály například i proti přeskládanému Řepišti i doma s Bílovcem. Jenže utkáním proti Frenštátu pod Radhoštěm jako by začal za Vítkovice hrát jiný tým. Ostravané vyhráli 3:0, následně uspěli i v kanonádě na půdě Valašského Meziříčí 5:3. A v posledním kole si Vítkovičtí doslova pohráli s Břidličnou. Vítězství 6:1 budí hrůzu a na druhou stranu musí náš tým držet na pozoru. Tady se bude muset znovu máknout na sto procent, pokud budeme chtít uhájit domácí tvrz.
Vítkovice jsou sice desáté, ale například na aktuálně čtvrtý Vratimov ztrácí, při vyrovnanosti divize, pouhých pět bodů. A rozhodně se netají tím, že jedou do Šumperku bodovat, vyhrát. I proto budeme potřebovat diváckou podporu, nečeká nás opravdu nic jednoduchého.
V Šumperku na zadním hřišti
S ohledem na probíhající rekonstrukci atletického oválu není k dispozici pro domácí zápas hlavní plocha Tyršova stadionu. Snahou bylo odehrát utkání na některém z okolních stadionků, v této vzniklé situaci (článek zde). Nakonec ale ostravský klub nesouhlasil s termínovým přesunem na sobotu a my naopak neakceptovali nabídku výměny pořadatelství. Hrát se tak bude v Šumperku, na Tyršáku, na zadní travnaté ploše. Pro fanoušky je toto místo určitě atraktivnější z toho důvodu, že jsou blíže dění, hřiště nemá atletický ovál.
Pro nás jako klub je pak náročnější organizace zápasu, včetně zajištění toalet, občerstvení a ozvučení, protože tato pro divizní soutěž i nějakou úroveň servisu fanouškům i hráčům vybavení na zadním hřišti chybí. Toalety budou zajištěni po dohodě se správou zimního stadionu právě na něm, cesta k nim bude řádně označena. Tímto chtěli poděkovat za vstřícnost právě správě zimního stadionu v čele s Radkem Kučerou, díky moc. Nyní se ještě snažíme zajistit občerstvení, které i tak s ohledem na dostupné vybavení na zadním hřišti bude spíše provizorní. Děkujeme za pochopení.
Utkání začne v neděli 22. října, výkop je v 14:30! Vstupné je stejné jako obvykle, tedy 40 Kč, přičemž ženy a děti mají vstup na utkání zdarma. Přijďte nás podpořit, tenhle zápas bude dost možná jedním z nejtěžších během podzimní části sezóny. Čeká nás zajímavě složený kádr soupeře, který posílil mimo jiné o kvalitní a atletické mladé africké hráče, zatímco naše cesta vede přes využití kluků z regionu. Bude to tedy konfrontace dvou zajímavých stylů, bude to duel celků, které v posledních kolech góly nešetřily. Pojďme společně za Šumperk, za eFKáčko!
