Jeden je známou tváří pro šumperského fanouška, ten druhý zcela novou. Ta dvacet dvojka, to je kdo?! I takové dotazy padaly mezi diváky nedělního utkání proti Slavičínu. MAREK HAUSKNECHT se uvedl šumperskému publiku nejlepším možným způsobem. Chyběl snad už jen ten gól. A k němu taky nebylo daleko. „Kdybych do toho šel správnou nohou, tak bych to dal,“ smutnil po utkání olomoucký mladík. Vracel se k momentu, kdy za stavu 1:1 minul střílený centr Evži Ostrovky. Nakonec ale sám servíroval míč na vítězný gól MARKU SMRŽOVI. Oba jmenovci pak po utkání celý duel zhodnotili.
Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, celý utkání jsme odjezdili, těšilo Marka Hausknechta
Znáte to. Seženete last minute nabídku a vyklube se z toho skvělý kauf. Příchod dvojice Marek Hausknecht – Filip Twardzik se tak říkajíc upekl na poslední chvíli. Oba mladíci ze Sigmy přišli na hostování do konce sezóny a během svého pobytu na hřišti nezklamali. Marek Hausknecht odehrál na podzim jediný kompletní zápas, v dresu druholigového Prostějova v pohárovém utkání proti Valašskému Meziříčí. Jinak chodil do hry hlavně na pár minut, jednou odehrál i celý poločas. Proti Slavičínu pak zvládl celý zápas. Byl neúnavný, dokázal míč podržet, uvolnit se i kvalitně rozehrát. První divizní utkání kariéry pak završil gólovou přihrávkou na vítěznou trefu. „Jsem s prvním zápasem spokojený. Utkání mělo tempo, ten závěr pak byla skvělá tečka. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, celý utkání jsme odjezdili,“ těšilo nováčka v šumperském dresu pár minut po debutu.
Jeho příchod se přitom dotáhl na poslední chvíli. „Je pravda, že celé hostování se dojednalo dost narychlo. Ale kluci v kabině mě přijali výborně. Je tu skvělá parta, což mi to dost usnadnilo. I během zápasu na hřišti mi dost pomohli, komunikovali jsme spolu a povzbudili mě. Stejně tak i velmi příjemný přístup vedení a trenérů, jsem rád, že zde mohu působit.“ Naposledy působil mladý záložník v Prostějově ve FNL. A nabízelo se tak srovnání obou soutěží. „V Prostějově bylo trošku tempo odpovídající druhé lize, ale tady nechyběl důraz, ani tempo. K tomu byla vynikající atmosféra i diváci, taky to fotbalu přidalo. Žádný vyloženě extrémní rozdíl bych neviděl. A pak samozřejmě je super i vítězství,“ srovnával soutěže Hausknecht. Že ale kvalita soutěží je rozdílná, tomu nasvědčoval i jeho výkon. Mladík z Olomouce patřil k nejlepším hráčům na hřišti.
Museli jsme více běhat, když nás bylo o jednoho méně
Zatímco první polovina utkání byla fotbalovější, po změně stran se duel změnil místy v konfrontaci spíše zápasnickou a soubojovou. Přibylo zákroků, pádů i žlutých karet. A také jedna červená. „Je pravda, že hosté hodně padali a snažili si vynutit si fauly. Rozhodčí bohužel na tohle přistoupil a pískal to. Z toho pak pramenila i ta červená karta,“ potvrdil Hausknecht. Paradoxně ale ono vyloučení nakonec hře zase pomohlo. „Slavičín pak začal víc kombinovat a my museli víc běhat, když nás bylo o jednoho méně. Ale myslím si, že jsme to zvládli výborně. Navíc jsme hrozili z těch brejků. Byli jsme rychlejší a důraznější a tři body jsme si nakonec zaslouženě vzali. Zezadu byla výborná komunikace, posouvali to kluci do středu, kde jsme to měli o to lehčí. Věděli jsem, kde máme hráče, kam se máme posouvat. Ta kompaktnost byla klíčová a rozhodla. Ale i dle informací od kluků a trenéra byla i příprava výborná a kluci mají naběhaný. Takže i kondičně jsme na tom byli lépe než soupeř,“ uvažoval záložník hlavního šumperského mužstva.
V průběhu zápasu pak přibyl na hřišti k Marku Hausknechtovi i hráč, se kterým se přece jen zná již delší dobu. Další posila ze Sigmy, obránce Filip Twardzik. „Známe spolu od mládežnických kategorií a pár přihrávek a akcí jsme spolu měli. Bohužel dvakrát jsem mu mohl dát balón lépe, tak, aby mohl zakončovat. Zbytečně jsem mu dal těžší přihrávku, než abych mu jen posunul. Ale náběhy Filip má, tak do příště to určitě můžeme vylepšit,“ usmíval se bývalý mládežnický reprezentant. Pro něj byl pak zápas se Slavičínem debutem nejen v Šumperku, ale i v divizi. „Moc jsem nevěděl, abych se přiznal, co čekat. Věděl jsem, co jsem se chodil dívat, že je to takový důrazný. Že se dosti chodí do soubojů, je to ostrý. Ale tempo mě překvapilo, vynikající. Pro mne výborný, mám z toho dobrý pocit. Jsem rád, že tady můžu působit,“ hodnotil kvalitu soutěže.
Měl jsem jít do skluzu levačkou a dal bych to
Je zřejmé, že v Šumperku bude mít mladý záložník větší minutáž než v Prostějově, kde začínal s fotbalem a na podzim zde působil ve FNL. Odehraný celý zápas mohl také vyšperkovat vstřelenou brankou. „Od Evži Ostrovky přišel vynikající balón do kapsy. Bohužel jsem na to nedosáhl, protože jsem do koncovky šel blbou nohou. Měl jsem jít do skluzu levačkou a dal bych to. Takhle jsem šel na balón pravou a nedosáhl jsem. Od Evži to byl výborný míč. Chyba, že jsem to nedorazil. A co se týče času na hřišti, jsem rád, že tu můžu působit a dostávat větší porci minut. A doufám, že mě to posune dál. Na oplátku budu chtít podávat samozřejmě co nejlepší výkony a budu chtít pomoci týmu k tomu hrát na vyšších příčkách,“ uzavřel Hausknecht povídání.
Marek Smrž: Ty vole, to už musím dát!
I druhý Marek zasáhl nemalým způsobem do utkání. A to i přesto, že přišel na hřiště až během duelu. Ale stejně jako všichni střídající hráči i on dokázal navázat na výkon svých spoluhráčů z dosavadního průběhu zápasu. A byl to nakonec on, kdo rozpoutal v 93. minutě euforii šumperských příznivců i celého týmu. „Z lavičky to vypadalo, že máme převahu. Pak se bohužel zdálo, že Slavičín si zvykl na naši umělku a začal nás taky trochu tlačit. Bohužel pak se objevil borec u nás ve vápně a trefil to na první tyč. A my prohrávali,“ zhodnotil úvodní půlhodinu zápasu Marek Smrž.
Nicméně od té doby už dávali branky jen domácí hráči. A ještě do poločasu srovnali. „Skvěle to provedl Paťa, dostal se do šestnáctky skvělým průnikem a soupeř ho sestřelil. Naprosto zasloužená penalta, kterou Peťa Linet zkušeně proměnil,“ vrátil se k okamžikům z konce poločasu Smrž, v té době ještě hráč sedící na střídačce. Tam prožil i úvod druhé půle prakticky až do vyloučení Hegnera. Poté přišel na hřiště. „Hra byla vyrovnaná, poté jsme šli do deseti. Ten souboj jsem vůbec neviděl, takže to hodnotit a komentovat. Hra ale i potom byla vyrovnaná,“ vrátil se k momentům, po kterých přišel na hřiště.
Připadal jsem si jak při VARu, usmíval se střelec vítězné branky
Hosté i přes početní převahu ale žádný tlak neměli, hrozili hlavně ze standardních situací. Větší gólovou příležitost si však Slavičín nevypracoval. A na to doplatil. „Měli šance oni, ale i my. A potom naštěstí přišla ta standardka. A nejdříve z toho bylo břevno a potom konečně gól. A vítězství v 93. minutě, co víc si přát,“ usmíval se Smrž. „Poprvé mi balón padal přímo na hlavu a říkal jsem si, že tohle proboha musím trefit. A bylo z toho to břevno. Za chvíli pak letěl balón znovu do šestnáctky a propadl. Říkám si: Ty vole, to už musím dát! Skočil jsem a patou jsem to trefil, naštěstí to tam padlo,“ těšilo šťastného střelce.
Ten tak prožil během pár vteřin dva rozporuplné momenty. A pocity popsal už v kabině spoluhráčům. „Klukům jsem po zápase, říkal, že jsem si připadal jak při VARu. Člověk dá gól a najednou se neví, zda se radovat či nikoliv, zda tam nevylítne praporek, Ale vrátilo se to tam a padl ten gól. Pak už jsme se mohli radovat,“ těšilo hráče, který s fotbalem začínal v Losinách. Sám si tak prožil pocity, které nedávno v nejvyšší soutěži neminuly i jeho bratra Vojtěcha, hráče Mladé Boleslavi. I ten přišel na hřiště v utkání proti Bohemians přibližně půlhodiny před koncem zápasu. A nakonec trefil v závěru zápasu remízu 2:2.
