I přesto, že do uplynulého ročníku fotbalových soutěží vstupovala naše rezerva jako nováček krajské soutěže, cíle nastolil trenér Bohdan Hecl maximální. Výběr postavený na odchovancích klubu a regionálních mladících měl atakovat příčky nejvyšší. Zatímco v domácím prostředí tuto roli bezezbytku potvrzoval, několikerá klopýtnutí venku stála celou partu vítězství v soutěži. I tak nakonec šumperská rezerva mohla po roce znovu slavit postup. A v sezóně 2025/2026 ji čeká tak již kvalitní konfrontace – 1. A třída. Dle nové a již jediné oficiální rétoriky tedy 6. liga.
Bohužel celou soutěž poznamenala podzimní povodeň. Ta ovlivnila možnosti mnohých klubů z Jesenicka a bylo útrpné sledovat, jak živel ničí trávníky soupeřů a nakonec stojí i za odstoupením Mikulovic.
První varovný signál, po třech zdařilých zápasech na úvod sezóny, přišel v Žulové. Domácí celek přejel náš tým jasně 4:0. Nakonec to po hříchu nebyla jediná ztráta. Ze soutěže se po zmíněných povodních rozhodly odstoupit Mikulovice, když se tamní kluci snažili srdnatě ještě tým poskládat a dohrát. Ale myšlenky i starosti přece jen byly jinde. Neodehrané utkání nakonec stálo záchranu soutěže i Písečnou. Ta nedokázala hráčsky pokrýt změnu termínu klíčového zápasu, když svaz nařídil jednotný termín. A duel ve Štítech nakonec Písečná neodehrála a prohrála tedy kontumačně 0:3.
I přes veškerou snahu našich kluků pak na čele tabulky zůstal i po posledním kole výběr Jeseníku B. Nutno dodat, že zaslouženě. Kluci z opačných strání jesenických hor totiž prohráli v celém ročníku jediné utkání. Sice v Šumperku, ale ve zbývajících zápasech pravidelně bodovali a s tříbodovým náskokem soutěž vyhráli. Třetí pak za našim celkem skončila Ruda nad Moravou, čtvrtá Žulová.
S konečným výsledkem jsme spokojeni, pochvaluje si trenér Hecl
Trenérem týmu byl opět Bohdan Hecl, šumperský patriot a srdcař, který dokázal stmelit tým kolem klíčových opor a motivovat jej k boji o příčky nejvyšší. A sám někdejší nekompromisní střelec i zhodnotil celý soutěžní ročník. Jak to tedy bylo s naplněním sezónního cíle? „Před sezónou jsme si vytyčili cíl do 2 let postoupit znovu do vyšší soutěže, tedy do 6. ligy. Bylo nám jasné, že jako nováček soutěže a ve spojení s malou zkušeností hráčů týmu to nebude jednoduché. Nakonec se nám to ale podařilo hned v první sezóně, byť bohužel až z 2. místa. Takže s konečným výsledkem jsme spokojeni, i když celková úroveň hry a celého týmu včetně umístění mohla být daleko lepší. To nezastírám,“ konfrontoval radost z úspěchu se svou nespokojeností s herním obrazem Hecl.
Jak již bylo zmíněno, velký nepoměr byl v domácích a venkovních utkáních. Zatímco na svém hřišti Šumperk B neprohrál a inkasoval ve dvanácti zápasech jen pět branek, venku měl na konci ročníku dokonce pasivní bilanci. To nepotěší žádného trenéra. „Byl obrovský rozdíl naší hry a výsledků z domácích zápasů a zápasů na hřištích soupeřů. Doma jsme ztratili body pouze jednou remízou, a to hned v prvním zápase sezóny, s celkovou bilancí 11 výher, 1 remízou a 0 proher. Finální skóre výborné 38:5. Bohužel venku jsme měli bilanci 5-1-6, a to nebylo opravdu dobré. Zatímco doma jsme sebevědomí a v drtivém času jsme v poli dominovali s velkým počtem gólových šancí, tak venku je to často úplný opak.“
Ve Zlatých Horách jsme se z té atmosféry složili
Sám pak hledal i důvody, proč tomu tak mohlo být. „Projevuje se absence lídra, který by hru a spoluhráče zklidnil. A často stačilo, aby na nás zakřičeli diváci, stala se nějaká menší křivda od rozhodčích a kluky to vykolejilo z role. Jako příklad uvedu zápas ve Zlatých Horách, kde jsme půl hodiny do konce vedli 2:0 a domácí zápas i tak otočili. Domácí fanoušci vytvořili na 7.ligu pro mě neuvěřitelnou atmosféru. Nezažil jsem ani ve vyšších soutěžích, aby na sebe volali a odpovídali diváci z protilehlých tribun a společně dosáhli toho, že my jsme se složili a prohráli. Za toto ještě zpětně velký kredit klubu Zlatých Hor,“ zavzpomínal Hecl na jedno z nejnáročnějších, hlavně mentálně, utkání sezóny.
Ztracených utkání nakonec bylo více. „Třeba obdobně promrhaný náskok v zápase ve Zvoli nás pak stálo 1. místo v tabulce. Také na podzim jsme ještě nebyli tak sehraní, měli časté absence způsobené zraněním apod. Byl tam i faktor „povodně“, kdy jsme často měli odložený zápas a vypadávali tak ze zápasového rytmu. Na jaře byla celkově úroveň naší hry lepší, ale i tak jsme se nevyvarovali výpadkům,“ posteskl si Hecl.
Tým i tak dokázal vybojovat postup. A tím pádem bude potřeba zase kvalitu posunout o něco výš. „Zkrátka máme stále moře práce na zlepšení a i já osobně se pokusím klukům co nejvíce pomoci zkušenostmi jak z role kouče, tak i hráčské. Protože si velmi dobře pamatuji, jak ten přechod z dorostu do mužské kategorie dokáže být pro hráče často složitý. Rád bych i zmínil, že sezóna ukázala, že každý člen týmu měl svoji roli. I kluci ze střídačky často rozhodovali zápasy a pomáhali ve chvílích, kdy stav kádru nebyl ideální a oni museli převzít roli hráčů, kteří většinou hráli v základních sestavách,“ dodal patriot šumperského fotbalu.
Byli jsme terčem kritiky, že je béčko nesmysl
Velmi fotbalově náročný trenér musel řešit nejen během uplynulé sezóny, ale i těch předchozích mnohé starosti spjaté se skládáním a řízením rezervního celku. „Tým je stále v procesu budování a nastavování principů, které vyžadujeme společně s vedením klubu. Tvorba B týmu začala již před léty, když jsme ještě jako třetí tým dorostu startovali ve 3.třídě. Tehdy jsme byli terčem kritiky, že je to nesmysl a že tím mladí hráči trpí. Mělo to samozřejmě porodní bolesti a je jasné, že ne vše bylo ideální. Musím říci, že to byl především můj nápad a musel jsem postupně přesvědčovat o smyslu B týmu nejen členy vedení a veřejnost, ale i samotné hráče,“ vrací se k minulým letům Hecl.
Rezervní tým se daří stavět na vlastní nohy, což je pro klub samozřejmě dobře. Dává možnost rozehrávat hráče s hlavního mužstva, i pomáhat dorostencům v aklimatizaci na seniorské soutěže. A šestá liga, tedy soutěž o dvě úrovně níže než hraje hlavní tým FK, už má dostatečnou kvalitu. „Teprve v minulé sezóně jsme byli samostatný tým, nespoléhající se na doplnění z A týmu, nebo týmu U19. Před sezónou se nám podařilo přivézt zpět domů některé hráče ročníku 1999 a tím stávající kádr doplnili kvalitou a v jisté míře i zkušeností. Ale stále jsme na můj vkus často ztráceli body naivitou v defenzívě a neefektivitou v koncovce. Největší problémem ale hodnotím malou trénovanost. Až na výjimky jsme trénovali jen 1x týdně, a to je samozřejmě málo a nenaplňuje vize klubu a ani mně osobně toto nedává smysl.“
A tím je jasně řečeno i to, co se musí do nového soutěžního ročníku změnit. „Do příští sezóny je hlavní cíl zlepšit trénovanost týmu a tím dále zvyšovat výkonnost. Zároveň nezastírám, že jdeme do sezóny s cílem atakovat znovu přední příčky tabulky se vším respektem k vyšší soutěži. Letos si kluci sami osahali, jak byla 7. liga zase o kousek náročnější než 8. liga, tedy okresní přebor. Máme v týmu spoustu zajímavých hráčů, kteří v minulosti byli zvyklí být na hřišti 5x týdně a někteří z nich hráli i 2. dorosteneckou ligu,“ dodává Hecl.
Nadcházející sezóna může být zlomová
Nový soutěžní ročníku bude pro rezervní tým v mnohém něčím novým. A možná i zlomovým. Rozdíl v kvalitě mezi šestou a sedmou ligou již bude nejspíš výraznější než po předchozím postupu. „Po ukončení středních škol se kvůli pracovním povinnostem nebo studiu tento stav diametrálně změnil. Jsem přesvědčen, že velmi často hráči zpohodlněli, nebyli ochotni fotbalu více obětovat. To se musí změnit,“ je Hecl zcela rezolutní.
„Tento fakt jsme hráčům B týmu myslím docela důrazně sdělili. Jinými slovy B tým mužů musí prioritně dlouhodobě fungovat tak, abychom zařazovali naše talentované mládežnické hráče a usnadňovali jim i přechod do mužské kategorie s vidinou posunu do A týmu. Ideální by bylo posunout B tým až do 5. ligy, což je nejvyšší krajská soutěž. Sekundárně pak i pro potřeby A týmu, jehož méně vytěžovaní hráči mohou mít zápasovou zátěž, případně se rozehráli po zranění. Protože nám v klubu na tomto projektu záleží, vytvořili jsme pro hráče nově i základní finanční podmínky,“ zmínil Hecl další mezník ve fungování rezervního týmu a k přístupu vedení.
„Letošní nadcházející sezóna může být zlomová, pokud společně dokážeme postupně zvyšovat náročnost tréninkového procesu týmu,“ v rychlosti dodává.
Výrazná pomoc Davida Jurky
Zvýšený zájem o fungování rezervního celku se odráží i na složení realizačního týmu. A k tomu došlo už v sezóně minulé. „Rád bych zmínil, že u týmu budu působit se stejnými kompetencemi s Davidem Jurkou. David je náš odchovanec se silným vztahem k Šumperku a také s touhou se vzdělávat a trénovat v našem klubu. Máme plán, že by v budoucnu převzal B tým s plnou kompetencí. Samozřejmě, jak jsem již zmínil, když B tým ukáže další plánovaný progres a celý projekt se bude nadále posouvat,“ vyhlíží člen vedení FK Šumperk, pro kterého je rezervní tým do jisté míry srdcovou záležitostí.
„Můj osobní pohled je, že se tvoří zajímavý kolektiv kluků se vztahem k Šumperku a s velkým potenciálem ještě dalšího růstu. Je nyní na nich, aby mě nevyvedli v omyl. Samozřejmě se budeme také snažit o ještě užší spolupráci s A týmem, tak i U19. Do přípravy na novou sezónu vstoupí přes 20 hráčů, a to včetně dalších tří ročníku 2006. Ti vyrostli z dorostenecké kategorie a přechází do mužské. Z tohoto počtu následně zúžíme finální kádr, a to na zatím nespecifikovaný počet hráčů,“ uzavírá Hecl.
Harmonogram přípravného období
15. červenec – zahájení letní přípravy
20. červenec, FK Šumperk B – TJ Rapotín (v 16:00)
26. červenec, TJ Sokol Lesnice – FK Šumperk B (čas neupřesněný)
2. srpna, Sokol Nový Malín – FK Šumperk B (v 17:00)
